Turów skrývá budoucí příležitost. Chceme se na ní podílet.
Se současným zrušením posudku EIA Varšavským správním soudem se opět otevřela otázka budoucnosti Turówa i města Bogatynia, odkud pochází většina ze současných zhruba 3700 zaměstnanců komplexu elektrárny a hnědouhelného povrchového dolu.
První z variant je obvyklá, doposud nejčastěji praktikovaná forma rekultivace - tzv. hydrická (vodohospodářská), kdy je důlní jáma zatopena. Jen v Mostecké hnědouhelné pánvi máme 15 takových nových vodních ploch, u Hrádku nad Nisou vznikla touto cestou známá Kristýna. Zhruba hodinu cesty od krajského města najdeme Berzdorfer See, kde dokonce denně funguje výletní loď (poháněná elektromotorem) a byla zde zřízena malá marina.
Model takové rekultivace lze dnes najít v ředitelství elektrárny, kam ovšem není veřejnosti umožněn přístup. Tato varianta by byla jistě velice lákavá pro obyvatele všech okolních obcí. Z místa, kam dnes nemá turista jediný důvod zavítat, by se totiž region změnil v zajímavou destinaci pro všechny vyznavače vodních sportů, cyklistů, in-line bruslařů atd.
Netěšme se ale příliš. Jednak konkrétní plány této formy rekultivace zatím neexistují, bohužel je ale také nutné počítat s až neuvěřitelně dlouhou dobou zatápění současné důlní jámy. Německý hydrogeolog Ralf Krupp ji ve své studii vypočítal až na 150 let, s ohledem na probíhající klimatickou změnu a s ní spojený nedostatek srážek.
Druhá varianta přeměny důlní jámy i elektrárny pochází od organizace ZKlaster - Zhořeleckého energetické klastru. Jde o studii zpracovanou v rámci projektu Interreg Polsko - Sasko 2014-2022. Na využití těžebního prostoru i elektrárny se od počátku dívají především s cílem nahradit jak pracovní místa, tak současný výkon elektrárny.
Studie hovoří výhradně o obnovitelných zdrojích. Konkrétně o kombinaci větrných (VE) a fotovoltaických (FVE) elektráren, zdrojů na biomasu a přečerpávací elektrárny. Tu je dle autorů možné vybudovat kompletně v rámci současné důlní jámy, díky její rekordní hloubce přes 300m pod okolní terén.
V časech kdy “nesvítí a nefouká” by tak FVE a VE nahradily biomasa a přečerpávací elektrárna, čímž by byl regulován a optimalizován výkon celého budoucího komplexu Turów.
Aktuálně (květen 2024) nevíme, zda bude hnědouhelná elektrárna provozována do roku 2026, třicátých let anebo až do roku 2044. Není tím pádem zdaleka rozhodnuto, jakou cestou transformace se celý region vydá. Je ovšem zřejmé, že obě varianty představují mj. obrovskou příležitost také pro české firmy a jejich zaměstnance, bude-li přeshraniční spolupráce fungovat správně.
Díky povolení těžby do roku 2044 byl prozatím Turów vyřazen z fondu spravedlivé transformace a nemůže z něho čerpat žádné finanční prostředky. Rozhodnutí vedení polské státní energetické firmy a spřátelených politiků ze strany PiS tak blokuje cestu města Bogatynia a všech dalších obcí v regionu k lepší budoucnosti.
Ani naši současní krajští politici se příliš nevyznamenali, když se ani nepokusili vyjednat cestu k transformaci. K tomu je třeba jednak vize lepší budoucnosti a pak především odvaha postavit se za lidi.
Kompletní studii si můžete stáhnout zde.
